„Být pohřben zaživa patří nesporně k těm nejstrašlivějším mukám, jaká mohou být údělem ubohých smrtelníků,“ píše E. A. Poe v titulní povídce tohoto svazku. Hrdina se tentokrát probouzí do tmy nikoli ve vězeňské cele s jámou v podlaze a kyvadlem na stropě, nýbrž ve stísněném prostoru dřevěné kobky prosyceném pachem hlíny. Tajemno, hrůza, strach a smrt se i v tomto výboru prolínají se satirou, humorem, groteskou či detektivní zápletkou.
Třetí svazek souborného vydání povídek Edgara Allana Poea obsahuje vedle známých děl jako „Předčasný pohřeb“, „Na slovíčko s mumií“, „Skokan“ či „Podlouhlá bedna“ také několik méně známých a v češtině dosud nevydaných povídek včetně patrně nedokončeného „Majáku“, který autor napsal nedlouho před svou smrtí. Na závěr výboru zařazujeme esej „Filosofie básnické skladby“ v překladu Aloyse Skoumala, v níž Poe rozebírá svou nejslavnější báseň „Havran“ a podává vlastní teorii poetické tvorby.
