Šestatřicetiletá Klára žije v Praze a vede osamělý život bez přátel, stálého partnera i bez rodiny. Matka jí zemřela, s otcem se roky nestýká. Pracuje v neziskovce pomáhající seniorům a o byt se dělí se ženou, o které téměř nic neví.
Jednotvárný běh dní přeruší zpráva o tom, že její otec je vážně nemocný, rozhodl se pro asistovaný odchod ze života a rád by se s Klárou rozloučil.
Rozjíždí se řada nečekaných událostí, jež Kláru donutí přehodnotit její dlouho uznávané pravdy a pohled na život.
Nový román Biancy Bellové opět otevírá témata, která tnou do živého — smrt, odcházení ze života, eutanazie. Kam až sahá lidská touha po absolutní kontrole nad vlastním životem? Co nás jako lidský druh odlišuje od ostatních živočichů? Máme právo určit si čas svého odchodu?
Jak je pro Bellovou typické, její kniha nenabízí jednoduché odpovědi na palčivé otázky — na ty si čtenáři společně s hlavní hrdinkou musejí přijít sami. A na této cestě se o sobě mohou leccos dozvědět.
